Svět umělé inteligence začíná prostupovat téměř všemi činnostmi v našem běžném životě. Vyhledávání na internetu, komunikace s bankou, helpdesk na e-shopech, reklamy na sociálních sítích nebo vzdělávání. A právě tím posledním se zabývá český AI startup Skilldevelo se svým produktem Skilldriver, který pomocí umělé inteligence „trénuje zážitkem“ a digitalizuje vzdělávání ve firmách.

Pavel Fáček, CEO Skilldevelo, založil se svými kolegy startup před několika lety. Jak sám říká, neřadí se do kategorie mladých startupistů, ale má již letitou praxi z korporátu a nyní svoje zkušenosti se svými podobně starými kolegy využívá právě v projektu Skilldriver, který se inkubuje v první výzvě programu Technologická inkubace agentury CzechInvest.

Sedli jsme si a popovídali si o umělé inteligenci, která je jeho každodenním chlebem. Proč je OpenAI game changer? V čem je Skilldriver jiný?

1) Kvalitní a profesionální zaměstnanec je vizitkou každé společnosti. Vaše trénovací instruktážní video jim v tom ve velké míře může pomoci. V čem jste jiní než ostatní instruktážní a vzdělávací videa a školení?

Naše odlišnost a kouzlo je v interaktivitě. Původně na základě předefinovaného větvení a nyní více a více s využitím umělé inteligence vytváříme tzv. simulace. Tedy simulujeme rozhovor účastníka s trenérem, nebo s libovolnou jinou rolí. Tím vzniká naprosto realistický zážitek a jak známo, člověk se nejlépe učí zážitkem, nikoliv jen posloucháním, či sledováním. No a když třeba v rámci tréninku prodejních dovedností vytvoříte situaci, kdy na vás ze začátku zákazník křičí, je nepříjemný, odmítá a vy ho správnými otázkami a reakcemi dovedete do stavu spokojeného zákazníka, tak je to ta nejlepší cesta, jak tuto dovednost rozvíjet v bezpečném prostředí.

2) Sám jste mi říkal, že váš startup založili 4 lidé s letitou praxí v korporátní dráze. Co vás inspirovalo založit mladou firmu a začít s projektem Skilldriver?

Tak ono to pro nás nebylo nic zase tak nového. První firmu jsme společně zakládali ještě na vysoké škole. Už tenkrát to byla technologická společnost, bylo to kolem roku 2000, takže jsme si vyzkoušeli dotcom bublinu, prodej podílu investorovi a bohužel i neúspěch, vyčištění a uspání firmy. Pak jsme se rozprchli do různých korporátů, protože jsme začínali živit rodiny a hypotéky.

Mimochodem naše současná společnost Skilldriver vznikla probuzením tehdejší uspané firmy, takže má rok založení 1996, což úplně nesedí na mladý startup. Ale nové technologické aktivity jsme soustředili do nově vytvořené mateřské firmy Sklilldevelo, abychom začínali s čistým štítem vůči případným investorům.

3) Umělá inteligence budí emoce. Nadšení i strach. Jak to vnímáte vy?

Tak u nás je to rozhodně nadšení. Tím, že léta budujeme pro naše simulace konverzační engine, tak především velké jazykové modely, jako je ChatGPT jsou pro nás obrovský skok ve schopnosti vést přirozenou konverzaci.

Druhou neuvěřitelnou oblastí je pro nás generování videa promocí AI. My máme vlastní profesionální video studio a tvorba obsahu nám zabírá velké množství času. Nyní se díky umělé inteligence dostáváme do stavu, kdy věci, které jsme dělali několik dnů, vznikají na kliknutí během pár minut. To je až neuvěřitelné.

Plně se snažíme využívat všechny pokroky i v oblasti audio-vizuální klonování. Třeba já už mám nyní vytvořeného naprosto realistického avatara, včetně mého hlasu, který je schopen plynně hovořit několika jazyky, na rozdíl ode mne. Což je naprosto skvělé pro rychlou a efektivní tvorbu mezinárodních tréninků.

S implementací všech těchto technologií nám velmi pomáhá i účast v projektu Technologické inkubace od CzechInvestu.

4) Dokážete si představit, že v budoucnu už nepoznáme rozdíl mezi tím, zda mluvím s umělou inteligencí nebo člověkem?

Naprosto. A při krátkých sekvencích je to už současnost. Kdyby můj naklonovaný hlas poslal manželce hlasovou zprávu např. ať pošle číslo karty na nějaký e-mail podobný mému, tak jsem si téměř jist, že vůbec nebude mít podezření a udělá to. Tedy nyní už ne, protože jsem celou rodinu seznámil s faktem, že existuje můj digitální dvojník a jaké jsou v tom rizika.

Nyní je ještě problém synchronizace s obrazem v reálném čase, ale už i na to testujeme první řešení. Ještě bude potřeba dořešit synchronizaci neverbální komunikace, to nyní zatím neexistuje, alespoň co my víme, ale opět je to jen otázka času.

Takže v rámci audio-vizuálního hovoru budeme ve velmi krátké době v situaci, že nebudeme schopni rozpoznat, zda se jedná o robota. Se všemi pozitivními i negativními důsledky.

Potenciálně je to totiž i velmi dobře zneužitelná technologie. To je velké budoucí riziko, se kterým se budeme setkávat čím dal častěji a se kterým se budeme muset naučit pracovat. Bude to další výzva pro naše kritické myšlení. Obecně se k regulacím stavím poměrně negativně, ale v této oblasti je rozhodně pár kroků potřeba udělat.

5) Čeho byste chtěl dosáhnout v dalších pár letech jak v osobním, tak i pracovním životě?

Tak v osobní životě je pro mě největší hodnotou svoboda a nezávislost, což díky firmě mám již nyní. V pracovním životě je to v tuto chvíli vytvoření plně funkčního konverzačního video-bota, který je schopen plnohodnotně zastat rutinní práce některých pracovních pozic – trenéra, náboráře, obchodníka, nákupčího a podobně.

A dál uvidíme, co život přinese. Celý život si v sobě nesu, že bych chtěl mít komín, tedy fabriku, která reálně něco vyrábí. A při tom se neustále točím, kolem technologií. Tak třeba na stará kolena…

zdroj: Skilldevelo