Startupy jsou její srdcová záležitost. Do konce roku 2023 byla Markéta Přenosilová předsedkyní evropské startupové platformy ESNA, je Startup ambasadorka, vedla Divizi startupů v CzechInvestu a je zakladatelka prvního národního online hubu pro startupy v Česku CzechStartups.org. Během jejího šéfování na divizi na CzechInvestu v letech 2016-2021 bylo podpořeno 206 startupů, které získaly investici ve výši 1 186 mil. Kč.

Co říká na aktuální situaci ve světě startupů? Jak nás vnímá Evropa? Co považuje za svůj Fuckup? Kde vidí naše silné a slabé stránky?

1) Markéto, jsi naše zakladatelka. Bez tebe bychom tu nebyli. V roce 2015, když jsi nás zakládala, se o startupech ještě moc nemluvilo. V čem jsi viděla potenciál?

Ahoj Káťo, díky za milá slova. Nebyla to samozřejmě jenom moje zásluha, ale celého tehdejšího týmu a také vedení, které nápad podpořilo, a partnerů, kteří do toho šli s námi. Jelikož startupová scéna v ČR byla na počátku, tak moc informací k dispozici nebylo. Proto jsme se rozhodli po vzoru v zahraničí založit portál, který by informoval o tom, jak startup scéna v ČR vypadá a zároveň mohl informovat o novinkách, akcích a zajímavých příbězích. Původně byl portál pouze v angličtině, ale pak jsme spustili i českou verzi. Podporu dostal i ze soukromého sektoru, kdy se na jeho vývoji a spuštění podíleli například Rockaway, Czech ICT Alliance, AMSP anebo IBM. To nám také ukázalo, že zájem zde je. Nyní už je informací k dispozici více, ale ucelenější informace v takové rozsáhlé podobě nikde jinde čtenáři nenajdou.

2) Startupy se teď skloňují nejenom v podnikatelské sféře, ale i na vládní úrovni a jsou brány jako hnací motor ekonomiky. V čem je podle Tebe největší úskalí a zároveň i největší výzva?

Ano, je to tak, kde jinde vzniká větší přidaná hodnota, inovace, dochází k rychlému růstu po komercializaci než právě ve startupech? O tom, že jsou startupy hnacím motorem ekonomiky, je přesvědčena zatím jen část vládních představitelů a naším cílem přesvědčit všechny.  Potenciál vidím zejména v přenesení výsledků výzkumu a vývoje, kde vznikají zajímavé projekty, do podnikatelské sféry, a to právě formou zakládání startupů a spin-offů. A zároveň také to, že ve většině případů jde o konečný produkt, takže přidaná hodnota vzniká v ČR.

Ohledně úskalí by se dalo říci, že jde vlastně o poměrně malý segment společností, cca kolem dvou tisíc, tudíž vládní ale i mediální pozornosti se jim často nedostává, nebo alespoň ne tolik, kolik by si firmy a jejich zakladatelé s úžasnými nápady zasloužili.

3) Jak říkáš, Evropa a svět je hrozně důležitý pro startupy, které chtějí uspět globálně. Jsi součástí ESNA, evropské platformy sdružující další startupové entity ze zahraničí. Proč tato platforma vznikla a jak dnes funguje?

ESNA vznikla na základě poptávky po instituci na evropské úrovni, která by měla na starosti podporu startupového ekosystému a sdružovala snahy jak v různých evropských institucích, tak i na národních úrovních. Když se podíváš na čísla, tak v Evropě je sice nejvíc startupů (cca 250 tisíc), v porovnání s jinými regiony ve světě, ale ve všech ostatních indikátorech jako je počet startupů na počet obyvatel, počet jednorožců, objem investic apod.,  je Evropa až za USA, za Singapurem či Izraelem. Tudíž bych řekla, že je zde větší potenciál, který ale není tolik využitý – nebo by se dalo říct systém není tak efektivní, aby ten potenciál využil. Většina jednorožců tak končí v USA anebo v Číně, tedy ne že by tam podnikaly, ale jsou to jejich největší investoři. Mezi hlavní příčiny patří například to, že zde není tak velká síť business angels, nedaří se přenášet výsledky výzkumu a vývoje do spin-offů, chybí také návazné větší investice v pozdějších kolech, ale i rozdílné podmínky pro podnikání, daně, fragmentace trhu, a především, a to je podle mě nejtěžší změnit, a to je vůbec uvažování o založení startupu, podstoupení toho rizika, a to jak ze strany samotných founderů, tak ze strany investorů. Prostě si málo věříme a nejdeme do rizika. Evropané jsou více konzervativní.

Po několika měsíčních diskuzí se zakladateli, experty, ale i evropskou komisí, tak bylo rozhodnuto, že společně se založením ESNA, která má na starosti zejména zlepšení podmínek pro podnikání, a to jak na evropské úrovni, tak v jednotlivých státech (viz EU Startup Nations Standard Declaration), tak také větší sdílení informací, zkušeností včetně  „fuckupů“ a přeshraniční networking, je to, co je potřeba více podpořit, aby se tady firmám dařilo.

ESNA je od loňského roku víceméně funkční. Ačkoli byla oficiálně založena již v roce 2021, tak právní aspekty, včetně nabírání nových členů z řad evropských startupových entit, byly poměrně složité. Musely být totiž schváleny jednotlivými vládami, a to v některých případech (třeba jako u nás) trvalo skoro rok. Nyní má ESNA již 18 plnohodnotných členů jako je Startup Estonia, Startup Portugal, CzechInvest, Startup Slovenia a další, a kolem 10 zaměstnanců.

První měsíce, respektive rok a půl tak bylo především o nabrání nových členů a o zajištění financování z evropských a portugalských zdrojů, a dále o nabírání managementu a zaměstnanců. Chtěli jsme mít opravdu mezievropský tým s těmi nejlepšími zkušenostmi a správným „drivem“. Začal také fungovat Advisory Board, kde je mimo jiné členem Vítek Horký (spoluzakladatel platformy Czech Founders). Momentálně se nejvíce řeší podpora Talent Attraction, potom Data Hub, který bude ukazovat informace z jednotlivých států, a v neposlední řadě také definice startupů, která je klíčová pro další návazné aktivity.

4) Jak je na tom ČR v porovnání s ostatními členy ESNA?

ESNA porovnává především stav ekosystému a plnění jednotlivých standardů, které vycházejí z deklarace podepsané členskými státy (Startup Nations Standard) obsahující osm (8) standardů. Mezi ty patří například rychlé a levné založení společnosti, úprava zaměstnaneckých akcií, regulace a sandboxy v inovativních odvětvích či lákání a udržení talentu. Zrovna v těchto indikátorech si v porovnání s ostatními státy nevedeme zrovna nejlépe. Založení firmy má stát do 100 EUR, u nás je to 240 EUR, celkem musí začínají podnikatelé splnit devět procedur a průměrná doba na založení je 24,5 dne – což nás řadí na úplně poslední místo. Ve třetině států je možné založit firmu online za jeden den a u téměř dvou třetin (57 %) stojí založení do zmiňovaných 100 EUR. Co se týká lákání talentů, tak jsme spíše ve druhé polovině států.

Stejně tak v případě zaměstnaneckých akcí (tzv. ESOP z anglického Employee Stock Option Plan). Přes to, že se vláda ve svém prohlášení zavázala k „zatraktivnění vydávání zaměstnaneckých akcií“ a loni prošla novelizace zákona o zaměstnaneckých akciích, tak bohužel nereflektuje základní požadavek z deklarace, a to je „no tax before cash“. Novela sice částečně řeší odklad, ale pouze v takových případech jako je ukončení poměru, uplynutí doby 10 let či prodej akcie, ale za určitých podmínek. Navíc je tento příjem pořád brán jako příjem ze zaměstnání a je tedy nutné platit zdravotní a sociální pojištění. Přitom běžnější praxí je danit jako kapitálový příjem, což je dle mého názoru lepší varianta. Současná úprava tak spíš nahrává již větším a starším firmám. Úpravy v posledních letech provedli hned v několika státech (Portugalsko, Španělsko, Francie, Švédsko anebo i Slovensko). Dále sem patří třeba Regulatorní sandboxy – má je zavedeno deset států, z toho Španělsko jich má dokonce pět.

Vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) dokonce již u nás v Česku schválila vytvoření Digitálního regulatorního sandboxu, který v oblasti finančních inovací a decentralizovaných technologií podpoří rychle rostoucí společnosti, jako jsou startupy a spin-offy. Sandbox bude poskytovat vybraným účastníkům různé formy podpory od komplexního a nezávislého poradenství, přes právní konzultace v nově regulovaných oblastech nejen na finančním trhu, až po technické testování inovativních produktů.

Naopak si celkem dobře vedeme v oblastech jako je přístup k financím, digitalizace či veřejné zakázky. Sem patří například to, že na podporu startupů budou využity prostředky z Národního plánu obnovy, využívají se nástroje rizikového kapitálu, zejména ve spolupráci s EIB (European Investment Bank). Jde o podporu pro venture fondy prostřednictvím spolupráce s EIF (European Investment Fund) jako je Středoevropský fond fondů či Fondu fondů z OPTAK (Operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost), a dále tři pilotní fondy rizikového kapitálu zaměřené na pre-seed, tech transfer (spin-off) a strategické technologie jako je AI, fintech či energie a biotechnologie. Tyto fondy budou spravovány nezávislými soukromými investičními týmy, které EIF vybere pomocí standardního investičního procesu, jehož prostřednictvím dosud vyčlenil téměř 300 milionů EUR pro cca 15 českých akciových fondů. Na druhé straně zase nemáme žádné pobídky či daňové výjimky pro business angels, které má zavedeno cca sedm států EU.

Celkem je ČR na nějaké třetině splnění všech standardů, a pár států nás takzvaně přeskočilo za poslední dva roky, kdy začaly upravovat legislativu a měnily regulaci či podmínky pro startupy a scale-upy.

5) Bez fuckupů to nejde. Řekneš nám nějaký svůj?

V souvislosti s ESNA mě asi žádný nenapadá. Přála bych si nicméně, aby některé věci šly udělat rychleji, protože současným tempem nám ujíždí vlak a je třeba přidat. Proč nejde založit společnost online? Proč to nestojí maximálně 100 EUR, jak státy slíbily? Proč u nás nemůže projít úprava ESOP, která by byla pro startupy přívětivá? Zkrátka, proč pořád slyšíme, že něco z nějakého důvodu nejde, a ne návrhy, jak by to šlo udělat.

6) Jakých 6 slov vystihují současný startupový svět?

Rychle jedoucí vlak na horské dráze 😊

Moc děkujeme, ať se daří!

foto: ESNA