Advokátka Petra Dolejšová je jednou z nejvýraznějších právniček v České republice. Specializuje se na právo v oblasti marketingu, GDPR, mediální právo a ochranu duševního vlastnictví. Její doménou je digitální svět a snaží se bořit mýty o nudných právnících a složitostech práva. Ráda se na problémy dívá „out of box” a ukazuje, že řešení nemusí být vždy složité. Za svou advokátní praxi proškolila více než 15 tisíc lidí, pomohla najít řešení přes 300 začínajícím i zkušeným podnikatelům a nespočtu dalším problémům pomohla předejít.

Petra založila advokátní kancelář eLegal, ve které působila jako jednatelka od roku 2014 až do roku 2020, kdy se rozhodla dále vykonávat právo na volné noze, protože se chtěla vrátit od řízení týmu zpátky ke klientům. Aktuálně působí také jako strategická mentorka startupů v programu pro začínající podnikatele CzechStarter agentury Czechinvest, kde je připravuje mimo jiné na zahraniční expanzi.

Zeptali jsme se Petry na rady a tipy ze světa reklamního práva a dozvěděli jsme se například, že startupy to s řešením práva často přehánějí anebo, že dělí zakladatele startupů na střelce a uvážlivé hráče. Co to z pohledu práva znamená se dozvíte v následujícím rozhovoru. Udělejte si pohodlí a užijte si tento článek.

Jak jste se dostala právě k tomuto odvětví práva? Čím to začalo?

Mou sestrou. Je to jeden z mých nejbližších lidí a marketérka. Tak dlouho se mě vyptávala na právní zapeklitosti, až jsme tak nějak skončily obě jednou nohou v marketingu a druhou v právu. No a mně už to zůstalo.

K marketingu máte tedy blízko, co byste poradila lidem, kteří se se svou reklamou pohybují na hranici zákona? S kterými hranicemi si rozhodně nehrát?

Dobře používáte to slovo „hrát“. Jako právník bych určitě neměla nabádat, aby si lidi zahrávali s nelegálními praktikami. Na druhou stranu musím říct, že právě oblast marketingu si o to hraní a adrenalin tak trochu říká. Spousta kampaní se pohybuje na hraně a často právě ty reklamy, které „mají koule“ zaujmou nejvíc. Co bych ale určitě nedoporučovala podcenit, jsou autorská práva. Hlavně pokud jde o práce vašich dodavatelů – webů, grafik, fotografií, textů, fotek, videokampaní. Pokud si něco kupujete, měli byste se postarat o to, aby to bylo opravdu vaše. A to umí jen a pouze správně nastavená licence.

Jaký je Váš názor na freeride (svezení se na cizí kampani)? Dá se vymyslet tak, aby nebylo možné ho postihnout?

Dneska se dá úplně všechno. V rámci reakčního marketingu je to většinou právně v pohodě. U větších kampaní bych ho nedoporučila. Ale všechno je otázkou prosté matiky – jestli vám na jedné straně rovnice vychází větší přínos než riziko – proč do toho nejít? Měli byste ale umět tu rovnici sestavit. To je pro mě základní pravidlo.

Může o sobě společnost legálně tvrdit, že je nejlepší na světě? Kde je hranice mezi nadsázkou a lží?

Jasně, všichni jsme nejlepší. 🙂

Nadsázka je v reklamě povolená. Soudy nejsou mimo realitu a ví, že reklama musí v první řadě zaujmout. To znamená, že nadsázka k reklamě neodmyslitelně patří. Vaší cílovce ale musí být jasná a musíte u toho myslet „out of box“ – abyste si nenaběhli do jiných zakázaných oblastí.

Může to startup s hlídáním práva i přehánět? Řekla už jste někdy startupy, aby to tak neřešil?

Pokaždé. Vždycky všechny samozřejmě pochválím, že se o to právo starají. Ale narovinu: na začátku podnikání je každá koruna dobrá. A aby se vydělaly další, je potřeba investovat i do výdělečných, rozjezdových prací. Nejen do právní prevence. Tím určitě nemám na mysli, aby se startupy na právo vykašlaly. To rozhodně ne! Je dobré vědět, co a jak má/nemá fungovat, udělat to základní právní „must have“. Na některé dokumenty ale bývá čas. Je potřeba to cashflow trochu rozložit a mít stanovené priority.

Jak významnou roli hrají v případě sporů mimosoudní řešení sporů? Stojí o to se dnes společnosti/lidé soudit?

Narovinu musím přiznat, že za svou praxi jsem se s mimosoudním řešením klasických sporů setkala jen třikrát. Takže v mé bublině o to moc zájem není. Ale možná jen pracuji s jinou skupinou podnikatelů než jiní advokáti a kanceláře.

Jak moc vděčíme za současný legislativní stav (týkající se reklamy/ochrany spotřebitele a práv dalších subjektů v této rovině) Evropské unii?

Docela dost. Obecně jsou naše předpisy ovlivněné Evropou. Podle mě je to dobře – přeshraniční podnikání už je dnes běžné, spousta z nás podniká online. Umíte si představit, že byste museli řešit v každém státě právo zvlášť? Málokdo si to uvědomuje, ale Evropa (byť má tendence náš přehlcovat právní regulací) nám spoustu věcí dost ulehčila.

Jak moc si mají startupy vlastně dávat pozor na právo? Lze dneska začít podnikat a existovat bez právníků (vyjma účetních, daňových)?

Rozděluji podnikatele na dvě kategorie: první jsou střelci. Rozhodnou se do toho jít po hlavě a ono to v 80 % případů vyjde, ve zbytku ne. Je to ruleta, která se může a nemusí vyplatit.

Pak jsou to uvážliví hráči – radši si projdou, co je a co není v mezích, rozhodnou se, které karty zahrají s rizikem a které na jistotu.

Obě kategorie chápu, ani jednu nesoudím, byť ta druhá je mně osobně bližší – ráda mám o věcech přehled, abych se mohla rozhodnout, co dál. Každý k podnikání přistupujeme jinak, pro všechny ale platí to známé: neznalost neomlouvá. 🙂

Setkala jste se už někdy s průšvihem v oblasti GDPR? Je věčná panika na místě?

Není. Na školeních vždycky upozorňuju na tři důvody proč GDPR řešit:

1. Pokud pracujete s daty správně, máte čistější databáze a tím pádem lépe zaměřený marketing
2. Pokud data sbíráte správně, roste hodnota vaší firmy – správně nasbíraná data mají hodnotu. Dají se v případě exitu prodat/předat. Špatně nasbíranou databázi už zpětně nezahojíte a při prodeji firmy se vám to na ceně odrazí.
3. Mezinárodní společnosti nechodí do spolupráce se společnostmi, které nemají nastavené GDPR procesy – zakazují jim to jejich interní normy.

Vidíte? Nikde tam není strašák jménem ÚOOÚ, ani pokuty. Vaše motivace by měla být čistě byznysová.

A průšvihy – ty řeším pořád. Od toho jsem přece tady. 🙂

Je dobré mít “podnikového právníka” který má celou společnost pod malíčkem, nebo je lepší si občasně objednat profesionální kancelář na občasné „nárazové“ úkoly?

Záleží, jak velká jste firma. Od určité velikosti se interní právník určitě vyplatí. To ale neznamená, že si nemůže k ruce přibrat specialisty. Sama takto s interními právníky z různých korporátů spolupracuji. Oni rozumí věcem, kterým já ne – za to jim umím poradit v oblasti digitálu a reklamy, které třeba zase nerozumí oni. Je to super doplnění.

Existuje jedna univerzální rada, kterou byste chtěla všem startupům na závěr sdělit?

Přistupovat k právu rozumně. Jako ke všemu. Právo by tu mělo být pro váš byznys, ne naopak. Přesto ho neignorujte. Prevence je často levnější než pozdější zkušenosti.