Máte je podchycené? Tomáš Ditrych z advokátní kanceláře Mavericks shrnul deset nejzásadnějších právních chyb, kterých se startupy dopouštějí, a navrhuje, jak se jim vyhnout.

1. Odborné hodnocení rizik: Proč byste měli zvážit odbornou analýzu před založením společnosti a vyhnout se neočekávaným dluhům

Ze začátku si většina podnikatelů namlouvá, že nic neriskuje. Do projektu dávají jen svůj čas a nijak se nezadlužují. Proč tedy zakládat společnost? Projekty rostou často neočekávaně rychle a v takové situaci je zakládání společnosti to poslední, na co vám zbude čas. Riziko přitom pomalu a nenápadně roste, a než se nadějete, můžete si nasekat pořádné dluhy. Proto je důležité, aby hned na začátku odborník posoudil, jaká rizika jsou s podnikáním spojena nejen v dané chvíli, ale hlavně jaká mohou nastat do budoucna.

2. Výběr názvu společnosti: Kopírování názvů bez ověření ochranných známek či registrované domény

Při výběru názvu společnosti (právničtinou „obchodní firmy“) musejí společníci brát v úvahu kromě obchodních a marketingových aspektů také ty právní. Před finálním výběrem názvu společnosti byste měli ověřit, jestli nemá někdo jiný vámi zvolené nebo podobné slovo či sekvenci slov zaregistrované jako ochrannou známku. Máte-li mezinárodní ambice, je třeba prověřit i dostupnost ochranné známky v dané zemi, popř. v rámci evropské či celosvětové databáze. Také byste měli před založením společnosti zvážit, jestli je volná vhodná internetová doména (např. na tomto odkaze).

3. Nezkušený advokát: Rodinný právník na startupu kouzlo nepředvede

Právník musí umět předvídat všechny možné situace a dobře se orientovat ve startupovém právním prostředí. Pokud nemá potřebné zkušenosti, může napáchat více škody než užitku. Dobrý startupový právník by měl mít přehled o obchodním právu, občanském právu, pracovním právu, právu duševního vlastnictví, nemovitostním právu, daňovém právu i IT právu. Není samozřejmě možné být expertem ve všech zmíněných oblastech. Bez jejich alespoň slušné znalosti se však neobejde, neboť by mu mohly uniknout souvislosti, které budou hrát v rámci budoucího fungování startupu důležitou roli.

4. Bezesmluvní vztah: Spoluzakladatelé spoléhají pouze na dobré osobní vztahy

Ze začátku vypadají všechny projekty růžově a bezproblémově. Spoluzakladatelé proto často podceňují nastavení právních vztahů ve společnosti. Jak si společníci rozdělí podíly? Jaké role mají společníci v projektu? Co se stane, když společník odejde ze společnosti? To jsou otázky, které je třeba vyřešit, dokud je projekt ještě mladý. Jinak se vystavujete zbytečnému riziku sporů, soudů a zničených mezilidských vztahů. Každý si myslí, že právě jemu se to nemůže stát, ale z naší právní praxe můžeme potvrdit, že riziko je mnohem větší, než si většina startupistů připouští. Pokud nejsou věci na papíře, mají lidé sklon nebrat dohody za závazné. Začnou mít pocit, že zastanou mnohem více práce než jejich parťáci, a zaslouží si tedy větší podíl. Takto vzniklé spory často vedou až k rozpadu projektu.

5. Ochrana duševního vlastnictví: Nepromyšlená ochrana vlastního produktu

Práce na softwaru nebo na vynálezu stojí hodně času, úsilí a peněz. Je proto nutné si tuto investici spolehlivě chránit. Mezi nejpoužívanější nástroje ochrany duševního vlastnictví patří autorské právo, patent, průmyslový a užitný vzor, ochranná známka, označení původu nebo třeba obchodní tajemství (know-how). Tyto nástroje se liší z hlediska využití a nákladnosti. Pro jistotu doporučujeme vše probrat s profesionálem pro tuto oblast.

6. Webové stránky bez právního vhledu: Firemní stránky neuvádějí všechny potřebné informace

V současnosti už si každý může vytvořit vlastní webové stránky bez napsání jediného řádku kódu. Podnikatelé tak nemusejí platit desítky tisíc korun za svou prezentaci na internetu. Snaha ušetřit se ale bohužel promítá i v zanedbávání povinných právních náležitostí, které Česká obchodní inspekce nezřídka kontroluje a uděluje za ně značné pokuty. Chybné nastavení obchodních podmínek pro vás může mít negativní právní důsledky nejen z hlediska kontroly od státu, ale např. i v případě, kdy chce zákazník odstoupit od smlouvy. Zákon též ukládá všem podnikatelům zveřejňovat na snadno přístupném místě na webové stránce (pokud ji mají) jejich základní identifikační údaje.

7. Slepá láska k prvnímu investorovi a rozhodování s horkou hlavou

Častý problém objevující se mezi startupy se týká prvních větších investic. Může se stát, že startup na své první financování čeká déle, než bylo původně zamýšleno. Ve snaze neohrozit slíbenou investici se však nesmíte nechat příliš zaslepit a musíte trvat na spravedlivém nastavení podmínek mezi vámi a investorem. V opačném případě můžete po roce zjistit, že bez souhlasu investora nelze učinit téměř žádné rozhodnutí ve společnosti nebo že jste se výměnou za investici vzdali příliš vysokého podílu, v důsledku čehož nemáte prostor pro další investory. Proto neberte počáteční nastavení vztahů a podmínek s investory na lehkou váhu.

8. Použití freewaru: Startupy tak přijdou o stoprocentní vlastnictví produktu

Další situace, na kterou čas od času v praxi narazíme, je použití open softwaru (freewaru) v konečném technickém řešení produktu společnosti. Při využití i jen části takového kódu může dojít ke zmaření budoucí investice, jelikož ze strany investorů bývá častým požadavkem, aby všechna práva týkající se duševního vlastnictví produktu byla v rámci finálního řešení ve vlastnictví společnosti.

9. Ochrana osobních údajů: Všudypřítomný důraz na citlivost dat

Osobním údajem je myšlena jakákoli informace, podle které lze identifikovat konkrétní osobu. Zahrnuje jméno, e-mail, fotografii, rodné číslo i cookies. Osoba, jejíž osobní údaje sbíráte, musí být vždy informována a v případě, že to zákon vyžaduje, musí dát také souhlas. Dále jste povinni poskytnout jí možnost kdykoli požádat o vymazání svých osobních údajů z vaší databáze. I zde můžeme doporučit najmout za účelem nastavení ochrany osobních údajů právníka, obzvlášť proto, že vyznat se v relevantní legislativě může být někdy skutečná výzva, a to nejen pro laika.

10. Pracovní smlouvy: Špatně nastavené smlouvy s pracovníky

K najmutí prvních pracovníků se nabízejí dvě základní možnosti. Lze jít buď cestou spolupráce s externími pracovníky, nebo pracovní smlouvou. První možnost vyžaduje především nutnost ochrany duševního vlastnictví. Je třeba se ujistit, že všechna práva k duševnímu vlastnictví produktu patří společnosti a ta si chrání svá obchodní tajemství. V případě pracovní smlouvy je nutné dodržovat náležitosti, které zákon ukládá pro pracovní poměr, a plnit také všechny povinnosti vůči státu.

Špetka selského rozumu na závěr

Vstup do světa podnikání je vzrušující dobrodružství plné možností, které s sebou nese i různá rizika a výzvy. A většinou se to všechno děje daleko rychleji, než si na začátku myslíte. Nezbývá pak moc času na řešení věcí, které se měly připravit předem. Při zakládání společnosti je proto klíčové přemýšlet strategicky a dlouhodobě. Čím dříve si připravíte půdu pro dlouhodobý růst, tím lépe se vám povede start a tím méně potíží budete muset cestou řešit. V opačném případě si zaděláte na řadu problémů – a některé z nich přitom dokážou start úplně zastavit.

Autor: Tomáš Ditrych, partner a zakladatel advokátní kanceláře Mavericks

Zdroj: Mavericks

Foto: Pixabay